R. Checa: Sucho Čechům vysaje peněženky? Odborník prozradil, co nás letos čeká

Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než dvacet korun. V důsledku loňského sucha nemají zemědělci dostatek brambor. Obchodní řetězce se tak snaží poptávku uspokojovat nákupem brambor z jiných zemí, které sucho tolik nepostihlo a které mají brambor dost, jako je Francie.

Farmář Miroslav Hak v pořadu Devadesátka uvedl, že loňské ztráty se kvůli velkému suchu blížily až k padesáti procentům. Podle něj letošní rok se bude podobat tomu loňskému.

Pýcha přiznal, že jedním z faktorů, proč je nedostatek českých brambor, je i dlouhodobé zmenšování ploch, na kterých se pěstují. To je dle něj dáno tím, že se jedná o plodinu náročnou na ruční práci, jejímuž pěstování se chce věnovat stále méně lidí.

V případě brambor lze taktéž obtížně předvídat, jaká bude další úroda. Existují tedy velké výkyvy, kdy po několika let ztrát přichází ziskový rok. Zemědělci se proto věnují plodinám se stabilnějším výnosem jako je např. řepka.

Pýcha se v pořadu Devadesátka ostře postavil proti „mýtům“, že řepka je dotována. To dle něj není pravda. Jsou dotována zemědělská pole, na kterých se i ona pěstuje, ale na rozdíl od brambor jako klíčové komodity ona samotná dotována není.

Podle Pýchy však ti, kteří brambory pěstují dlouhodobě, jsou si vědomi nedostatku brambor a velké poptávky a plánují proto osázet větší plochu. Částečně tomu napomáhá stoupající zájem o české brambory českých zákazníků, které si mohou díky zvyšujícím se platům za ně zaplatit větší cenu.

Pýcha však varuje, že je to stále málo a zákazníci stále dávají přednost ceně nežli kvalitě potraviny a skutečnosti, že se jedná o domácí plodinu. Podle něj však jen tlak českých zákazníků na obchodníky, aby jim prodávali české brambory, může vést k dlouhodobější a stabilnější produkci českých brambor, protože obchodníci, když uvidí, že je tu zájem, budou moci zemědělcům více zaplatit. Pro české zemědělce se tak brambory stanou lákavějším produktem k pěstování.

Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity však upozorňuje, že čeští zemědělci mají na konečnou cenu naprosto minimální vliv. Dle něj mohou čelit síle nadnárodních firem jen tím, že se budou sdružovat v odbytových organizacích.

Pýcha uvedl, že ve srovnání s okolními státy je v Česku toto sdružování velmi malé. Poukázal též na to, že cenové trendy udávají u potravin světové burzy a na nich je cena českých zemědělců o 5 až 20 procent nižší, než jsou průměrné evropské ceny. 

Pýcha též zkritizoval slevové akce řetězců, které v nich prodávají 50 až 60 procent potravin. Nicméně, by tento rozsah zcela nerušil, pouze omezil, což by dle něj bylo akceptovatelné i pro obchodní řetězce, které jsou tlačeny k podnákladovým cenám zahraničního zboží. Stát by dle něj měl též zpřehlednit marže jednotlivých článků výrobní vertikály.

Kromě brambor se zvedly ceny i u máku, zdražily též některé druhy zeleniny a ovoce. Naopak došlo k snížení cen cukru i jablek, ačkoliv u nich je situace poněkud složitější, protože se zemědělcům urodila příliš malá, což je omezuje na trhu, poukázal Pýcha.