R.Checa: Letošní úroda? Bída. Skoro všechny kraje hlásí: Bude méně obilí, brambor i řepky

Toť jest ta země, o kteréž častokrát jsem vám pravil a do ní vás uvésti slíbil, země vám zaslíbená, zvěří a ptákův plná, medem a mlékem oplývající, pravil dle Václava Hájka z Libočan Praotec Čech, když zřel českou krajinu.

Kdyby se z Řípu rozhlédl dnes, musel by v rámci objektivity dodat, že země v poslední době oplývá do značné míry také žlutými lány s řepkou.

Deník srovnal, jaké plodiny se pěstují na tuzemských polích a jaká situace panovala před čtvrt stoletím. Výsledek musí být oku vnímavého Čecha 21. století povědomý.

VŠUDE ŽLUTO

Téměř na trojnásobek se rozprostřely lány se zmíněnou řepkou. Výrazně přibylo i kukuřičných polí.

Naopak o polovinu ubyly plochy ječmenu a o dvě třetiny žita. Řádků brambor je dokonce o skoro 80 procent méně než v roce 1992.

PŠENICE SE DRŽÍ

Z klasických obilovin se drží jen pšenice, která se nyní pěstuje na ploše o desetinu větší. „Rozhoduje finální použití a tedy tržní poptávka. Pšenice slouží jak k výživě lidí, tak i na výrobu bioetanolu,“ říká analytik Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

„Pro další obiloviny je menší odbyt – ať už jde o snížení podílu žita pro pekárenské účely, či použití obilovin na krmiva pro hospodářská zvířata, jejichž stavy stále klesají a produkci tedy není jak zkrmit,“ dodává Felčárek.

BRAMBOROVÁ BÍDA

Jestli je situace s nějakou plodinou v poslední době opravdu špatná, jde o brambory, v nichž už není Česko ani soběstačné.

„Plochy brambor pořád klesají, což je škoda,“ říká agrární analytik Petr Havel. „Hektarové výnosy jsou u nich nižší než ve vyspělých státech, což v praxi znamená, že zemědělci jsou méně konkurenceschopní a potřebují prodat za vyšší cenu, aby vůbec vydělali.“

Souvisí to podle něj i s tím, že se zemáky u nás historicky pěstují na horších půdách v podhorských oblastech. Ostatně i v roce 2017 byla největší plocha osázená na Vysočině.

„Dlouhodobě říkám, že by měly mít status plodiny, která patří víc do nížin i na úkor řepky či obilí,“ dodává Havel.

Češi proto stále ve větší míře konzumují erteple z ciziny.

„V mnoha případech tyto dovozy nedosahují kvality, na kterou jsou naši spotřebitelé zvyklí (například škrobové odrůdy jarních brambor z Egypta mají velké výnosy, ale bídnou chuť), ale roli zde hraje jejich cena,“ přidává se Felčárek.

HODNĚ CHUDÁ ÚRODA

Ba co víc. Tuzemská úroda plodin po staletí prověřených i těch novodobých bude letos ve srovnání s loňskem výrazně nižší.

Zemědělští experti z Českého statistického úřadu odhadují, že zmíněných brambor se sklidilo o 12 procent méně než loni, obilovin o 15 procent.

„Největší propad jsme zaznamenali u kukuřice na zrno, které se sklidilo téměř o 40 procent méně než loni. Také úroda kukuřice na zeleno a siláž se předpokládá meziročně nižší, a to o jednu pětinu,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu.

Na vině je nepříznivé počasí, především sucho.

Když Deník porovnal data odhadované úrody za jednotlivé kraje, ukázalo se, že pokles zaznamenají prakticky všechny regiony.

Nejhorší situace je přitom na jižní Moravě. Například úroda kukuřice na zrno, která se v tomto regionu rozprostírá na největší ploše ze všech krajů, bude zřejmě o 44 procent nižší než v loňském roce.

„Úroda mnohých plodin je nižší, nicméně je třeba říct, že to není žádná tragédie. U kukuřice, řepky i obilí jsme už měli i horší roky,“ uklidňuje situaci analytik Havel.

CO ŠKODÍ POLI

I v úvodu zmíněné řepky se letos podle odhadu statistiků sklidilo o 16 procent méně než loni.

Přestože její lány nemají mezi laickou veřejností dobré jméno, polím dle Felčárka prospívá. „Díky jedenácti měsícům růstu na poli (cca září až červenec dalšího roku) působí protierozně a je výbornou zlepšující předplodinou pro obiloviny,“ říká analytik Agrární komory.  Pěstitelé za ni navíc dostanou dobrou cenu – zpracovává se na bionaftu, vyváží se do Německa, vyrábí se z ní potravinářský olej.

Polím nejvíc škodí kukuřice a cukrovka. „Jsou to širokořádkové plodiny, zvyšují erozi, což je špatné pro krajinu i pro zemědělce,“ dodává Havel.

Autor: Aleš Vojíř, Barbora Janauerová